koník

See also: konik, Konik, and Koník

Czech

Etymology

From kůň +‎ -ík.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkoɲiːk]

Noun

koník m anim (diminutive koníček)

1. diminutive of kůň
2. little horse

   mořský koník ― sea horse

Declension

Declension of koník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	koník	koníci
genitive	koníka	koníků
dative	koníkovi, koníku	koníkům
accusative	koníka	koníky
vocative	koníku	koníci
locative	koníkovi, koníku	konících
instrumental	koníkem	koníky

See also

• koníček
• poník

Noun

koník m anim or m inan

1. object or device resembling a horse:
   1. hobby horse
   2. wooden horse on a carousel
   3. sliding part of a lathe

Declension

Declension of koník (velar masculine animate // velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	koník	koníci, koníkové, koníky
genitive	koníka, koníku	koníků
dative	koníkovi, koníku	koníkům
accusative	koníka, koník	koníky
vocative	koníku	koníci, koníkové, koníky
locative	koníkovi, koníku	konících, koníkách
instrumental	koníkem	koníky

Further reading

• “koník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “koník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “koník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026