králík

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search
See also: Králík, kralik, and králik

Czech[edit]

Etymology[edit]

Diminutive of král (king) (as král +‎ -ík), formed as a calque of Middle High German küniclīn, understood by folk etymology to be a diminutive of künic (king), despite being in fact derived from Latin cunīculus (rabbit) with uncertain origin.[1][2]

Pronunciation[edit]

Noun[edit]

králík m anim

  1. rabbit
  2. rabbit fur
  3. diminutive of král

Declension[edit]

Derived terms[edit]

See also[edit]

Further reading[edit]

  • králík in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • králík in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

References[edit]

  1. ^ králík in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007
  2. ^ "králík" in Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, second edition, Academia, 1968