králičí

See also: králíci

Czech

Etymology

From králík +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkraːlɪt͡ʃiː]

Adjective

králičí

1. (relational) rabbit, rabbit's

   králičí kůže ― rabbitskin

Declension

Declension of králičí (soft)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	králičí		králičí	králičí
genitive	králičího		králičí	králičího
dative	králičímu		králičí	králičímu
accusative	králičího	králičí	králičí	králičí
locative	králičím		králičí	králičím
instrumental	králičím		králičí	králičím
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	králičí	králičí		králičí
genitive	králičích
dative	králičím
accusative	králičí			králičí
locative	králičích
instrumental	králičími, králičíma1

¹This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Further reading

• “králičí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “králičí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “králičí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026