kryt

See also: krýt and krȳt

Afrikaans

Etymology

From Dutch krijt.

Noun

kryt (uncountable)

1. chalk (type of limestone)
2. chalk (piece used to draw or write)

Czech

Etymology

See the verb krýt (“to cover, protect”)

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkrɪt]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -ɪt

Noun

kryt m inan

1. cover, shield
2. housing, casing (of a part of a machine)
3. (military) shelter

Declension

Declension of kryt (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	kryt	kryty
genitive	krytu	krytů
dative	krytu	krytům
accusative	kryt	kryty
vocative	kryte	kryty
locative	krytu	krytech
instrumental	krytem	kryty

Related terms

• krytka
• krýt

Further reading

• “kryt”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kryt”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kryt”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026
• “kryt”, in Seznam Slovník, Prague, Czechia: Seznam.cz, 2026