mýtné

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmiːtnɛː]
• Hyphenation: mýt‧né

Etymology 1

From mýto (“toll”) +‎ -né.

Noun

mýtné n

1. toll (fee, especially of roads and bridges)

   Synonym: mýto

Declension

Declension of mýtné (hard neuter adjectival)

	singular	plural
nominative	mýtné	mýtná
genitive	mýtného	mýtných
dative	mýtnému	mýtným
accusative	mýtné	mýtná
vocative	mýtné	mýtná
locative	mýtném	mýtných
instrumental	mýtným	mýtnými, mýtnýma1

¹This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Etymology 2

See the etymology of the corresponding lemma form.

Adjective

mýtné

1. inflection of mýtný:
   1. feminine genitive/dative/locative singular
   2. neuter nominative/accusative/vocative singular
   3. masculine inanimate nominative/vocative plural
   4. masculine animate/inanimate accusative plural
   5. feminine nominative/vocative plural

Etymology 3

See the etymology of the corresponding lemma form.

Noun

mýtné

1. accusative plural of mýtný

Further reading

• “mýtné”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “mýtné”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “mýtné”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026