mimoň

See also: Mimoň

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmɪmoɲ]
• Homophone: Mimoň
• Hyphenation: mi‧moň

Etymology 1

From the preposition mimo (literally “outside of”, but with the sense “alien” or “out of place” suggested by mimozemský and mimozemšťan) + the suffix -oň.

Noun

mimoň m anim (female equivalent mimoňka)

1. an outsider, a misfit

   Každý z nás se někdy ve škole cítil jako mimoň, měl pocit, že do třídy nezapadá, že se nemá s kým bavit.[1]

   (please add an English translation of this usage example)

Declension

Declension of mimoň (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	mimoň	mimoni, mimoňové
genitive	mimoně	mimoňů
dative	mimoňovi, mimoni	mimoňům
accusative	mimoně	mimoně
vocative	mimoni	mimoni, mimoňové
locative	mimoňovi, mimoni	mimoních
instrumental	mimoněm	mimoni

Etymology 2

Inherited from Old Czech mimoň.

Contraction

mimoň

1. (archaic) contraction of mimo +‎ něj

Further reading

• “mimoň”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026

Old Czech

Contraction

mimoň

1. contraction of mimo +‎ něj
   • 1410s, Životy svatých otců (poustevníků)‎^[2]:

     Něterdy sě stalo, když jest byl na modlitvě, poběhl jest mimoň vlk zavývajě a druhdy liška lísajíci sě poběhla mimoň.

     (please add an English translation of this quotation)

Descendants

• Czech: mimoň