ocílka

Czech

Alternative forms

• (rare) océlka, ocelka, ocilka

Etymology

From ocel +‎ -ka (diminutive of ocel).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈot͡siːlka]

Noun

ocílka f

1. steel (tool used to sharpen or hone knives or scythe blades)
2. steel (a piece of metal to strike sparks from a flint)

Declension

Declension of ocílka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	ocílka	ocílky
genitive	ocílky	ocílek
dative	ocílce	ocílkám
accusative	ocílku	ocílky
vocative	ocílko	ocílky
locative	ocílce	ocílkách
instrumental	ocílkou	ocílkami

Further reading

• “ocílka”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “ocílka”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “ocílka”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026