příkaz

See also: prikaz

Czech

Etymology

Deverbal from přikázat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊iːkas]

• Audio:

  (file)

Noun

příkaz m inan (related adjective příkazový)

1. command, order

   Antonym: zákaz

   dostat příkaz ― to get an order

Declension

Declension of příkaz (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	příkaz	příkazy
genitive	příkazu	příkazů
dative	příkazu	příkazům
accusative	příkaz	příkazy
vocative	příkaze	příkazy
locative	příkazu	příkazech
instrumental	příkazem	příkazy

Derived terms

• příkazce

 

Further reading

• “příkaz”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “příkaz”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “příkaz”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)