přivádět
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
přivádět impf (perfective přivodit or přivést)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | přivádět, přiváděti | Active adjective | přivádějící |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | přivádím | přivádíme | — | přivádějme |
| 2nd person | přivádíš | přivádíte | přiváděj | přivádějte |
| 3rd person | přivádí | přivádí, přivádějí | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive přivádět. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | přiváděl | přiváděli | přiváděn | přiváděni |
| masculine inanimate | přiváděly | přiváděny | ||
| feminine | přiváděla | přiváděna | ||
| neuter | přivádělo | přiváděla | přiváděno | přiváděna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | přiváděje | — |
| feminine + neuter singular | přivádějíc | — |
| plural | přivádějíce | — |