pojit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech pojiti, from Proto-Slavic *pojiti.

Pronunciation[edit]

Verb[edit]

pojit impf

  1. to unite

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive pojit, pojiti Active adjective pojící
Verbal noun pojení Passive adjective pojený
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person pojím pojíme — pojme
2nd person pojíš pojíte poj pojte
3rd person pojí pojí — —
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pojit.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate pojil pojili pojen, pojit pojeni, pojiti
masculine inanimate pojily pojeny, pojity
feminine pojila pojena, pojita
neuter pojilo pojila pojeno, pojito pojena, pojita
Transgressives present past
masculine singular poje —
feminine + neuter singular pojíc —
plural pojíce —

Derived terms[edit]

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • pojiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • pojiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • pojit in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=pojit&oldid=72658426"