promítnout
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
promítnout pf (imperfective promítat)
Conjugation[edit]
Conjugation
Infinitive | promítnout, promítnouti | Active adjective | promítnuvší |
---|---|---|---|
Verbal noun | promítnutí | Passive adjective | promítnutý |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | promítnu | promítneme | — | promítněme |
2nd person | promítneš | promítnete | promítni | promítněte |
3rd person | promítne | promítnou | — | — |
The verb promítnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | promítl, promítnul | promítli, promítnuli | promítnut | promítnuti |
masculine inanimate | promítly, promítnuly | promítnuty | ||
feminine | promítla, promítnula | promítnuta | ||
neuter | promítlo, promítnulo | promítla, promítnula | promítnuto | promítnuta |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | promítnuv |
feminine + neuter singular | — | promítnuvši |
plural | — | promítnuvše |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- promítnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- promítnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- promítnout in Internetová jazyková příručka