snožit

Czech

Etymology

From s- +‎ noha +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsnoʒɪt]

Verb

snožit pf

1. to close one's legs

Conjugation

Conjugation

Infinitive	snožit, snožiti	Active adjective	snoživší
Verbal noun	snožení	Passive adjective	snožený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	snožím	snožíme	—	snožme
2nd person	snožíš	snožíte	snož	snožte
3rd person	snoží	snoží	—	—

The verb snožit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	snožil	snožili	snožen	snoženi
masculine inanimate		snožily		snoženy
feminine	snožila		snožena
neuter	snožilo	snožila	snoženo	snožena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	snoživ
feminine + neuter singular	—	snoživši
plural	—	snoživše

Related terms

• snožmo

 

Further reading

• snožiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• snožiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• snožit in Internetová jazyková příručka