spící

See also: spici

Czech

Etymology

From spíc +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspiːt͡siː]

Adjective

spící

1. sleeping, asleep

Declension

Declension of spící (soft)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	spící		spící	spící
genitive	spícího		spící	spícího
dative	spícímu		spící	spícímu
accusative	spícího	spící	spící	spící
locative	spícím		spící	spícím
instrumental	spícím		spící	spícím
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	spící	spící		spící
genitive	spících
dative	spícím
accusative	spící			spící
locative	spících
instrumental	spícími, spícíma1

¹This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Further reading

• “spící”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “spící”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989

Irish

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈsˠpʲiːciː/

Noun

spící

1. plural of spíce