starobylý

Czech

Etymology

From starý +‎ -o- +‎ být +‎ -lý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstarobɪliː]

Adjective

starobylý

1. ancient

Declension

Declension of starobylý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	starobylý		starobylá	starobylé
genitive	starobylého		starobylé	starobylého
dative	starobylému		starobylé	starobylému
accusative	starobylého	starobylý	starobylou	starobylé
locative	starobylém		starobylé	starobylém
instrumental	starobylým		starobylou	starobylým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	starobylí	starobylé		starobylá
genitive	starobylých
dative	starobylým
accusative	starobylé			starobylá
locative	starobylých
instrumental	starobylými

See also

• starověký m

Further reading

• starobylý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• starobylý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• starobylý in Internetová jazyková příručka