From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
Etymology[edit]
From tvrdit + -ení.
Pronunciation[edit]
tvrzení n
- verbal noun of tvrdit
- assertion
- allegation
Declension[edit]
Declension of tvrzení (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
tvrzení
|
tvrzení
|
| genitive
|
tvrzení
|
tvrzení
|
| dative
|
tvrzení
|
tvrzením
|
| accusative
|
tvrzení
|
tvrzení
|
| vocative
|
tvrzení
|
tvrzení
|
| locative
|
tvrzení
|
tvrzeních
|
| instrumental
|
tvrzením
|
tvrzeními
|
Further reading[edit]
- tvrzení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- tvrzení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- tvrzení in Internetová jazyková příručka
