tyč

See also: tyć, тус, and түс

Czech

Etymology

Compare Polish tyka and Polish tyczka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtɪt͡ʃ]

• Audio

  (file)

Noun

tyč f

1. rod (a straight, round stick, shaft, bar, cane, or staff)

Declension

Declension of tyč (soft zero-ending feminine)

	singular	plural
nominative	tyč	tyče
genitive	tyče	tyčí
dative	tyči	tyčím
accusative	tyč	tyče
vocative	tyči	tyče
locative	tyči	tyčích
instrumental	tyčí	tyčemi

Derived terms

• tyčový

 

Related terms

• tyčit
• tyčka f
• tyčovina f

 

Further reading

• tyč in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• tyč in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• tyč in Internetová jazyková příručka