upracovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]upracovat pf (imperfective upracovávat)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | upracovat, upracovati | Active adjective | upracovavší |
---|---|---|---|
Verbal noun | upracování | Passive adjective | upracovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | upracuji, upracuju (coll.) |
upracujeme | — | upracujme |
2nd person | upracuješ | upracujete | upracuj | upracujte |
3rd person | upracuje | upracují, upracujou (coll.) |
— | — |
The verb upracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | upracoval | upracovali | upracován | upracováni |
masculine inanimate | upracovaly | upracovány | ||
feminine | upracovala | upracována | ||
neuter | upracovalo | upracovala | upracováno | upracována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | upracovav |
feminine + neuter singular | — | upracovavši |
plural | — | upracovavše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “upracovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “upracovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “upracovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)