válečnictví

Czech

Etymology

From válečník (“warrior”) +‎ -ctví.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvaːlɛt͡ʃɲɪt͡stviː]
• Rhymes: -ɪtstviː
• Hyphenation: vá‧leč‧nic‧tví

Noun

válečnictví n

1. art of war

Declension

Declension of válečnictví (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	válečnictví	válečnictví
genitive	válečnictví	válečnictví
dative	válečnictví	válečnictvím
accusative	válečnictví	válečnictví
vocative	válečnictví	válečnictví
locative	válečnictví	válečnictvích
instrumental	válečnictvím	válečnictvími

Related terms

• válčit
• válečnický
• válečník
• válečný
• válka

 

See also

• strategie

 

Further reading

• válečnictví in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• válečnictví in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• válečnictví in Internetová jazyková příručka