veselý

See also: Vesely, Veselý, věšely, and веселы

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech veselý, from Proto-Slavic *veselъ, from Proto-Balto-Slavic *wéselas, from Proto-Indo-European *h₁wésus.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɛsɛliː]

• Audio:

  (file)

Adjective

veselý (comparative veselejší, superlative nejveselejší, adverb vesele)

1. funny
2. merry, jolly

   Synonyms: šťastný, radostný

   Antonym: smutný

   Veselé Vánoce, strýčku Skrblíku! ― Merry Christmas, uncle Scrooge!

Declension

Declension of veselý (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	veselý		veselá	veselé
genitive	veselého		veselé	veselého
dative	veselému		veselé	veselému
accusative	veselého	veselý	veselou	veselé
locative	veselém		veselé	veselém
instrumental	veselým		veselou	veselým
short	vesel		vesela	veselo
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	veselí	veselé		veselá
genitive	veselých
dative	veselým
accusative	veselé			veselá
locative	veselých
instrumental	veselými, veselýma1
short	veseli	vesely		vesela

¹This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Derived terms

proverbs

• veselá mysl půl zdraví

Related terms

• obveselit
• poveselit
• rozveselit
• veselice
• veselit
• veselí
• veselka
• veselost

Further reading

• “veselý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “veselý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “veselý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026