vyběhnout
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
vyběhnout pf (imperfective vybíhat)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | vyběhnout, vyběhnouti | Active adjective | vyběhnuvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vyběhnu | vyběhneme | — | vyběhněme |
| 2nd person | vyběhneš | vyběhnete | vyběhni | vyběhněte |
| 3rd person | vyběhne | vyběhnou | — | — |
| The verb vyběhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vyběhl | vyběhli | vyběhnut | vyběhnuti |
| masculine inanimate | vyběhly | vyběhnuty | ||
| feminine | vyběhla | vyběhnuta | ||
| neuter | vyběhlo | vyběhla | vyběhnuto | vyběhnuta |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | vyběhnuv |
| feminine + neuter singular | — | vyběhnuvši |
| plural | — | vyběhnuvše |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- vyběhnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vyběhnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vyběhnout in Internetová jazyková příručka