vytřít

Czech

Etymology

From vy- +‎ třít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪtr̝̊iːt]

Verb

vytřít pf (imperfective vytírat)

1. to wipe, to mop
2. to smear, to coat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vytřít, vytříti	Active adjective	vytřevší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vytřu	vytřeme	—	vytřeme
2nd person	vytřeš	vytřete	vytři	vytřete
3rd person	vytře	vytřou	—	—

The verb vytřít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vytřel	vytřeli	vytřen	vytřeni
masculine inanimate		vytřely		vytřeny
feminine	vytřela		vytřena
neuter	vytřelo	vytřela	vytřeno	vytřena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vytřev
feminine + neuter singular	—	vytřevši
plural	—	vytřevše

Further reading

• vytříti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vytříti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vytřít in Internetová jazyková příručka