třít

See also: trit and trit-

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *terti.

Pronunciation

• IPA^(key): /tr̝̊iːt/
• Rhymes: -iːt

Verb

třít impf

1. to rub

Derived terms

• natřít
• potřít
• rozetřít
• setřít
• tření
• třenice
• utřít
• vetřít

 

Further reading

• tříti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• tříti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989