vyzabíjet
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vyzabíjet impf
- to kill off
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | vyzabíjet, vyzabíjeti | Active adjective | vyzabíjející |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vyzabíjení | Passive adjective | vyzabíjený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vyzabíjím | vyzabíjíme | — | vyzabíjejme |
| 2nd person | vyzabíjíš | vyzabíjíte | vyzabíjej | vyzabíjejte |
| 3rd person | vyzabíjí | vyzabíjejí, vyzabíjí | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyzabíjet. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vyzabíjel | vyzabíjeli | vyzabíjen | vyzabíjeni |
| masculine inanimate | vyzabíjely | vyzabíjeny | ||
| feminine | vyzabíjela | vyzabíjena | ||
| neuter | vyzabíjelo | vyzabíjela | vyzabíjeno | vyzabíjena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | vyzabíjeje | — |
| feminine + neuter singular | vyzabíjejíc | — |
| plural | vyzabíjejíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- vyzabíjeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957