zabíjet

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech zabíjěti, from Proto-Slavic *zabijati.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈzabiːjɛt]
  • Audio(file)

Verb[edit]

zabíjet impf (perfective zabít)

  1. to kill, to slaughter, to butcher
    čas zabíjet. ― time to kill.
  2. to destroy

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive zabíjet, zabíjeti Active adjective zabíjející
Verbal noun zabíjení Passive adjective zabíjený
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person zabíjím zabíjíme — zabíjejme
2nd person zabíjíš zabíjíte zabíjej zabíjejte
3rd person zabíjí zabíjejí, zabíjí — —
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zabíjet.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate zabíjel zabíjeli zabíjen zabíjeni
masculine inanimate zabíjely zabíjeny
feminine zabíjela zabíjena
neuter zabíjelo zabíjela zabíjeno zabíjena
Transgressives present past
masculine singular zabíjeje —
feminine + neuter singular zabíjejíc —
plural zabíjejíce —

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • zabíjeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • zabíjeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • zabíjet in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=zabíjet&oldid=77906794"