vzdychnout

Czech

Alternative forms

• vzdechnout

Etymology

Inherited from Old Czech vzdychnúti, vzdechnúti, vzedchnúti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvzdɪxnou̯t]

Verb

vzdychnout pf (imperfective vzdychat)

1. to sigh, to give a gasp

   Z hluboka vzdychl otevřenými ústy.

   He sighed deeply with his mouth open.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vzdychnout, vzdychnouti	Active adjective	vzdychnuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vzdychnu	vzdychneme	—	vzdychněme
2nd person	vzdychneš	vzdychnete	vzdychni	vzdychněte
3rd person	vzdychne	vzdychnou	—	—

The verb vzdychnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vzdychl, vzdychnul	vzdychli, vzdychnuli	—	—
masculine inanimate		vzdychly, vzdychnuly		—
feminine	vzdychla, vzdychnula		—
neuter	vzdychlo, vzdychnulo	vzdychla, vzdychnula	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vzdychnuv
feminine + neuter singular	—	vzdychnuvši
plural	—	vzdychnuvše

Further reading

• “vzdychnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vzdychnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vzdychnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)