zahájit

Czech

Etymology

From za- +‎ hájit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzaɦaːjɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

zahájit pf (imperfective zahajovat)

1. to start

   Antonym: ukončit

   zahájit nové vyšetřování ― to reopen the investigation

2. (transitive) to begin, to launch (attack)

   Zahájte útok! ― Launch the attack!

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zahájit, zahájiti	Active adjective	zahájivší
Verbal noun	zahájení	Passive adjective	zahájený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zahájím	zahájíme	—	zahajme
2nd person	zahájíš	zahájíte	zahaj	zahajte
3rd person	zahájí	zahájí	—	—

The verb zahájit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zahájil	zahájili	zahájen	zahájeni
masculine inanimate		zahájily		zahájeny
feminine	zahájila		zahájena
neuter	zahájilo	zahájila	zahájeno	zahájena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zahájiv
feminine + neuter singular	—	zahájivši
plural	—	zahájivše

Derived terms

• zahájení n

 

See also

• začít
• načít

Further reading

• “zahájiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “zahájiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zahájit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)