Inherited from Old Czech zdařiti. By surface analysis, z- + dařit.
zdařit impf (perfective dařit)
- (reflexive with se) to succeed
Conjugation
The verb zdařit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
Transgressives
|
present
|
past
|
masculine singular
|
— |
zdařiv
|
feminine + neuter singular
|
— |
zdařivši
|
plural
|
— |
zdařivše
|
- zdařiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zdařiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zdařit in Internetová jazyková příručka