zvěrolékař

Czech

Etymology

From zvíře +‎ -o- +‎ lékař.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzvjɛrolɛːkar̝̊]
• Hyphenation: zvě‧ro‧lé‧kář

Noun

zvěrolékař m anim (feminine zvěrolékařka, related adjective zvěrolékařský)

1. veterinarian

   Synonyms: veterinární lékař, veterinář

Declension

Declension of zvěrolékař (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	zvěrolékař	zvěrolékaři
genitive	zvěrolékaře	zvěrolékařů
dative	zvěrolékařovi, zvěrolékaři	zvěrolékařům
accusative	zvěrolékaře	zvěrolékaře
vocative	zvěrolékaři	zvěrolékaři
locative	zvěrolékařovi, zvěrolékaři	zvěrolékařích
instrumental	zvěrolékařem	zvěrolékaři

Derived terms

• zvěrolékařství n

 

Related terms

• lékař m anim
• zvíře n

 

Further reading

• zvěrolékař in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zvěrolékař in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zvěrolékař in Internetová jazyková příručka