veličina

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search

Czech[edit]

Noun[edit]

veličina f

  1. quantity
  2. todo (notable person)
    • 1925, Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války:
      Poručík Dub se zastavil a vypravil ze sebe: "Marocký sultán? To je odbytá veličina, utřel si pot z čela, a dívaje se zakalenýma očima na Švejka, zabručel: "Takhle jsem se ani v zimě nepotil. Souhlasíte s tím? Rozumíte mně?"

Derived terms[edit]


Serbo-Croatian[edit]

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): /ʋelitʃǐna/
  • Hyphenation: ve‧li‧či‧na

Noun[edit]

veličìna f (Cyrillic spelling величѝна)

  1. size
  2. (mathematics) value
  3. (figuratively) greatness

Declension[edit]


Slovene[edit]

Pronunciation[edit]

Noun[edit]

veličína f (genitive veličíne, nominative plural veličíne)

  1. greatness, significance (of a person)
  2. (archaic) size

Declension[edit]