vyzdvihovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
vyzdvihovat impf (perfective vyzdvihnout)
- to overstress, to highlight
Conjugation[edit]
Conjugation
Infinitive | vyzdvihovat, vyzdvihovati | Active adjective | vyzdvihující |
---|---|---|---|
Verbal noun | vyzdvihování | Passive adjective | vyzdvihovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | vyzdvihuji, vyzdvihuju (coll.) |
vyzdvihujeme | — | vyzdvihujme |
2nd person | vyzdvihuješ | vyzdvihujete | vyzdvihuj | vyzdvihujte |
3rd person | vyzdvihuje | vyzdvihují, vyzdvihujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyzdvihovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | vyzdvihoval | vyzdvihovali | vyzdvihován | vyzdvihováni |
masculine inanimate | vyzdvihovaly | vyzdvihovány | ||
feminine | vyzdvihovala | vyzdvihována | ||
neuter | vyzdvihovalo | vyzdvihovala | vyzdvihováno | vyzdvihována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | vyzdvihuje | — |
feminine + neuter singular | vyzdvihujíc | — |
plural | vyzdvihujíce | — |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- vyzdvihovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vyzdvihovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vyzdvihovat in Internetová jazyková příručka