šířit

See also: sirit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech šířiti, from Proto-Slavic *širiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃiːr̝ɪt]

Verb

šířit impf

1. (transitive) to spread (to expand)

   Misionáři šířili svá náboženská učení. ― Missionaries spread their religious teachings.

2. (reflexive with se) to spread (to expand)

   Chřipka se šíří tak a tak. ― The flu spreads one way or another.

Conjugation

Conjugation of šířit

infinitive šířit, šířiti active adjective šířící verbal noun šíření passive adjective šířený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person šířím šíříme — šiřme 2nd person šíříš šíříte šiř šiřte 3rd person šíří šíří — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive šířit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate šířil šířili šířen šířeni masculine inanimate šířily šířeny feminine šířila šířena neuter šířilo šířila šířeno šířena transgressives present past masculine singular šíře — feminine + neuter singular šíříc — plural šíříce —

Derived terms

• rozšířit
• šiřitel
• šíření

Further reading

• “šířiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “šířiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “šířit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026