šířit

See also: sirit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech šířiti, from Proto-Slavic *širiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃiːr̝ɪt]

Verb

šířit impf

1. (transitive) to spread (to expand)

   Misionáři šířili svá náboženská učení. ― Missionaries spread their religious teachings.

2. (reflexive with se) to spread (to expand)

   Chřipka se šíří tak a tak. ― The flu spreads one way or another.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	šířit, šířiti	Active adjective	šířící
Verbal noun	šíření	Passive adjective	šířený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	šířím	šíříme	—	šiřme
2nd person	šíříš	šíříte	šiř	šiřte
3rd person	šíří	šíří	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive šířit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	šířil	šířili	šířen	šířeni
masculine inanimate		šířily		šířeny
feminine	šířila		šířena
neuter	šířilo	šířila	šířeno	šířena

Transgressives	present	past
masculine singular	šíře	—
feminine + neuter singular	šíříc	—
plural	šíříce	—

Derived terms

• rozšířit
• šiřitel
• šíření

 

Further reading

• “šířiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “šířiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “šířit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)