štěstí

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From Proto-Slavic *sъčęstьje, essentially “good fate”, “good portion”, derived as *sъ- ‎(good) + *čęstь ‎(piece, part) + *-ьje.[1][2]

Pronunciation[edit]

Noun[edit]

štěstí n

  1. happiness
  2. luck
    Máš štěstí. - You're lucky.

Declension[edit]

Antonyms[edit]

Derived terms[edit]

Related terms[edit]

References[edit]

  1. ^ štěstí in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007
  2. ^ "štěstí" in Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, second edition, Academia, 1968

External links[edit]

  • štěstí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • štěstí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989