smůla

See also: smula

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech smóla, from Proto-Slavic *smola.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsmuːla]
• Hyphenation: smů‧la

Noun

smůla f

1. pitch (sticky, gummy substance secreted by trees)
2. bad luck

   Antonym: štěstí

3. resin (solid or highly viscous substance of plant or synthetic origin that is typically convertible into polymers)

Declension

Declension of smůla (hard feminine)

	singular	plural
nominative	smůla	smůly
genitive	smůly	smůl
dative	smůle	smůlám
accusative	smůlu	smůly
vocative	smůlo	smůly
locative	smůle	smůlách
instrumental	smůlou	smůlami

The form smola is more common in Moravia.

Derived terms

adjectives

• smolný

nouns

• smolař
• smolka
• smolnička

Further reading

• “smůla”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “smůla”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “smůla”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026