žertovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
From žert + -ovat, from Middle High German serten. Compare Slovak žartovať, Polish żartować, Upper Sorbian žortować.
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
žertovat impf (perfective zažertovat)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | žertovat, žertovati | Active adjective | žertující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | žertování | Passive adjective | žertovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | žertuji, žertuju (coll.) |
žertujeme | — | žertujme |
| 2nd person | žertuješ | žertujete | žertuj | žertujte |
| 3rd person | žertuje | žertují, žertujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive žertovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | žertoval | žertovali | žertován | žertováni |
| masculine inanimate | žertovaly | žertovány | ||
| feminine | žertovala | žertována | ||
| neuter | žertovalo | žertovala | žertováno | žertována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | žertuje | — |
| feminine + neuter singular | žertujíc | — |
| plural | žertujíce | — |