bilspleet
Dutch
Etymology
Compound of bil (“buttock”) + spleet (“slit, split, crack”).
Pronunciation
Noun
bilspleet f (plural bilspleten, diminutive bilspleetje n)
Compound of bil (“buttock”) + spleet (“slit, split, crack”).
bilspleet f (plural bilspleten, diminutive bilspleetje n)