culit

Czech

Etymology

Possibly from tulit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡sulɪt]

Verb

culit impf

1. (reflexive with se) to smile

   Synonym: usmívat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	culit, culiti	Active adjective	culící
Verbal noun	culení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	culím	culíme	—	culme
2nd person	culíš	culíte	cul	culte
3rd person	culí	culí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive culit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	culil	culili	—	—
masculine inanimate		culily		—
feminine	culila		—
neuter	culilo	culila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	cule	—
feminine + neuter singular	culíc	—
plural	culíce	—

Derived terms

• culík
• uculit
• zaculit

 

Further reading

• “culiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “culiti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “culiti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “culit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)