kniha

See also: kníha

Czech

Kniha

Etymology

Inherited from Old Czech kniha, from Proto-Slavic *kъňiga.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkɲɪɦa]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: kni‧ha

Noun

kniha f (diminutive knížka)

1. book (a collection of sheets of paper bound together to hinge at one edge)

   Prodám knihy od Václava Havla. ― I sell books by Václav Havel.

2. book (a major division of a published work)
3. omasum (the third portion in the stomach of a ruminant)

Declension

Declension of kniha (hard feminine)

	singular	plural
nominative	kniha	knihy
genitive	knihy	knih
dative	knize	knihám
accusative	knihu	knihy
vocative	kniho	knihy
locative	knize	knihách
instrumental	knihou	knihami

Derived terms

adjectives

• knižní

nouns

• knihkupectví
• knihomol
• knihovna
• knihtisk
• knižnice
• knížečka
• knížičuška
• knížtička

Further reading

• “kniha”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kniha”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kniha”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Old Czech

Alternative forms

• kníha, knieha

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *kъňiga.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkɲiɣa/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkɲiɦa/

Noun

kniha f

1. book

Declension

Declension of kniha (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	kniha	knizě	knihy
genitive	knihy	knihú	knih
dative	knizě	knihama	knihám
accusative	knihu	knizě	knihy
vocative	kniho	knizě	knihy
locative	knizě	knihú	knihách
instrumental	knihú	knihama	knihami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: kniha

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “kniha”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Slovak

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *kъňiga.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkɲiɦa]

• Audio:

  (file)

Noun

kniha f (relational adjective knižný, diminutive knižka or knižočka or knižôčka or knižtička, augmentative knižisko)

1. book
2. omasum (the third portion in the stomach of a ruminant)

Declension

Declension of kniha
(pattern žena)

	singular	plural
nominative	kniha	knihy
genitive	knihy	kníh
dative	knihe	knihám
accusative	knihu	knihy
locative	knihe	knihách
instrumental	knihou	knihami

Derived terms

• kníhkupec m
• kníhkupectvo n
• knihomoľ m
• knihovníčka f
• knihovník m
• knižnica f

Further reading

• “kniha”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2025

Upper Sorbian

Alternative forms

• knihi (obsolete, plural only)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *kъňìga.

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈkniɦa/
• Rhymes: -iɦa
• Hyphenation: kni‧ha
• Syllabification: kni‧ha

Noun

kniha f

1. book (set of sheets or notebooks, handwritten or printed, neatly assembled and sewn or glued on one side)

Declension

Declension of kniha (feminine velar stem)

	singular	dual	plural
nominative	kniha	knize	knihi
genitive	knihi	knihow	knihow
dative	knize	knihomaj	kniham
accusative	knihu	knize	knihi
instrumental	knihu	knihomaj	knihami
locative	knize	knihomaj	knihach
vocative	kniha	knize	knihi

References

• “kniha” in Soblex