léto

See also: LETO, Leto, leto, letó, lěto, lēto, and łeto

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech léto, from Proto-Slavic *lěto (“year”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈlɛːto]

• Audio:

  (file)

Noun

léto n

1. summer

   v létě ― in the summer

2. (chiefly in the plural) year

Declension

Declension of léto (hard neuter quant-alt)

	singular	plural
nominative	léto	léta
genitive	léta	let
dative	létu	letům, létům
accusative	léto	léta
vocative	léto	léta
locative	létě, létu	letech, létech
instrumental	létem	lety, léty

Derived terms

• letní

Related terms

adjectives

• letitý
• plnoletý
• zletilý

nouns

• plnoletí
• plnoletost
• zletilost

See also

Seasons in Czech · roční období (layout · text) · category
jaro (“spring”)	léto (“summer”)	podzim (“autumn”)	zima (“winter”)

Further reading

• “léto”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “léto”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “léto”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *lěto.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈlɛːto/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈliːto/

Noun

léto f

1. summer
2. year

Declension

Declension of léto (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	léto	létě	léta
genitive	léta	létú	lét
dative	létu	létoma	létóm
accusative	léto	létě	léta
vocative	léto	létě	léta
locative	létě, létu	létú	létiech
instrumental	létem	létoma	léty

This table shows the most common forms around the 13th century.

Descendants

• Czech: léto

See also

Seasons in Old Czech · roční časové (layout · text) · category
vesna, jěř, podletie (“spring”)	léto (“summer”)	podjesen, podzimie, podzim (“autumn”)	zima (“winter”)

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “léto”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění