mlčet

Czech

Alternative forms

• mlčeti (archaic)

Etymology

Inherited from Old Czech mlčěti, from Proto-Slavic *mьlčati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈml̩t͡ʃɛt]

• Audio:

  (file)

Verb

mlčet impf (perfective pomlčet)

1. not to speak, to be silent

   Antonym: mluvit

Conjugation

Conjugation of mlčet

infinitive mlčet, mlčeti active adjective mlčící verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person mlčím mlčíme — mlčme 2nd person mlčíš mlčíte mlč mlčte 3rd person mlčí mlčí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive mlčet. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate mlčel mlčeli mlčen mlčeni masculine inanimate mlčely mlčeny feminine mlčela mlčena neuter mlčelo mlčela mlčeno mlčena transgressives present past masculine singular mlče — feminine + neuter singular mlčíc — plural mlčíce —

Derived terms

adjectives

• mlčenlivý

adverbs

• mlčenlivě

nouns

• mlčení
• mlčenlivost

verbs

• mlčívat
• promlčet
• umlčet
• zamlčet

proverbs

• mlčeti zlato
• mluviti stříbro, mlčeti zlato

Further reading

• “mlčeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “mlčeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “mlčet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026