mocnář

Czech

Etymology

From mocný (“powerful”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmot͡snaːr̝̊]
• Hyphenation: moc‧nář

Noun

mocnář m anim (female equivalent mocnářka)

1. monarch, sovereign, ruler

   Synonyms: monarcha, panovník, vladař

Declension

Declension of mocnář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	mocnář	mocnáři
genitive	mocnáře	mocnářů
dative	mocnářovi, mocnáři	mocnářům
accusative	mocnáře	mocnáře
vocative	mocnáři	mocnáři
locative	mocnářovi, mocnáři	mocnářích
instrumental	mocnářem	mocnáři

Derived terms

• mocnářství

 

Further reading

• “mocnář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “mocnář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “mocnář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)