mocněnec

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From mocněn +‎ -ec.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈmot͡sɲɛnɛt͡s]

Noun[edit]

mocněnec m inan

  1. (mathematics) base (number raised to the power of an exponent)
    Synonym: základ

Declension[edit]

Declension of mocněnec (soft masculine inanimate reducible)
singular plural
nominative mocněnec mocněnce
genitive mocněnce mocněnců
dative mocněnci mocněncům
accusative mocněnec mocněnce
vocative mocněnci mocněnce
locative mocněnci mocněncích
instrumental mocněncem mocněnci

Further reading[edit]

  • mocněnec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • mocněnec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • mocněnec in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=mocněnec&oldid=72946778"