mračit

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search

Czech[edit]

Verb[edit]

mračit impf

  1. (reflexive, used with se) to frown

Conjugation[edit]

Present Singular Present Plural Past Singular Past Plural
1st person mračím mračíme mračil jsem, mračila jsem mračili jsme, mračily jsme
2nd person mračíš mračíte mračil jsi, mračila jsi mračili jste, mračily jste
3rd person mračí mračí mračil, mračila, mračilo mračili, mračily

Derived terms[edit]