obtěžovat

Czech

Etymology

From ob- +‎ těžký +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈopcɛʒovat]
• Rhymes: -ovat
• Hyphenation: ob‧tě‧žo‧vat

Verb

1. to annoy

   Synonyms: (informal) otravovat, (vulgar) srát

2. to harass

Conjugation

Conjugation

Infinitive	obtěžovat, obtěžovati	Active adjective	obtěžující
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	obtěžuji, obtěžuju (coll.)	obtěžujeme	—	obtěžujme
2nd person	obtěžuješ	obtěžujete	obtěžuj	obtěžujte
3rd person	obtěžuje	obtěžují, obtěžujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive obtěžovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	obtěžoval	obtěžovali	obtěžován	obtěžováni
masculine inanimate		obtěžovaly		obtěžovány
feminine	obtěžovala		obtěžována
neuter	obtěžovalo	obtěžovala	obtěžováno	obtěžována

Transgressives	present	past
masculine singular	obtěžuje	—
feminine + neuter singular	obtěžujíc	—
plural	obtěžujíce	—

Derived terms

• obtěžování

 

Further reading

• “obtěžovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “obtěžovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “obtěžovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)