odcházet

Czech

Etymology

From od- +‎ cházet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotxaːzɛt]

Verb

odcházet impf (perfective odejít)

1. to go away
2. to be failing
3. to be dying

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odcházet, odcházeti	Active adjective	odcházející
Verbal noun	odcházení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odcházím	odcházíme	—	odcházejme
2nd person	odcházíš	odcházíte	odcházej	odcházejte
3rd person	odchází	odcházejí, odchází	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odcházet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odcházel	odcházeli	—	—
masculine inanimate		odcházely		—
feminine	odcházela		—
neuter	odcházelo	odcházela	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	odcházeje	—
feminine + neuter singular	odcházejíc	—
plural	odcházejíce	—

Further reading

• odcházeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odcházeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• odcházet in Internetová jazyková příručka