opřít

See also: oprit

Czech

Etymology

From o- +‎ přít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈopr̝̊iːt]

Verb

opřít pf (imperfective opírat)

1. (transitive) to lean something

   Opřel kolo o stěnu a stáhl rukavice. ― He leaned his bike against the wall and pulled off his gloves.

2. (reflexive with se) to lean against

Conjugation

Conjugation

Infinitive	opřít, opříti	Active adjective	opřevší
Verbal noun	opření	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	opřu	opřeme	—	opřeme
2nd person	opřeš	opřete	opři	opřete
3rd person	opře	opřou	—	—

The verb opřít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	opřel	opřeli	opřen	opřeni
masculine inanimate		opřely		opřeny
feminine	opřela		opřena
neuter	opřelo	opřela	opřeno	opřena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	opřev
feminine + neuter singular	—	opřevši
plural	—	opřevše

Related terms

adjectives

• opěrný
• opřený

 

nouns

• opěra
• opěradlo
• opěrka
• opírání
• opora
• opření

 

verb

• opírat

 

Further reading

• opříti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• opříti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• opřít in Internetová jazyková příručka