osopit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From o- +‎ sopit.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

osopit pf (imperfective osopovat)

  1. (intransitive, reflexive with se) to jump down one's throat, to snap, to speak sharply to
    „Zas takový nějaký dareba,“ osopil se naň, odrbaného vandrovníka, policejník."Another such a villain" the police officer snapped at him, the ragged wayfarer.

Conjugation

[edit]

Further reading

[edit]
  • osopiti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • osopiti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • osopit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)