podlehnout
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]podlehnout pf (imperfective podléhat)
- to succumb (to a force or a desire)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | podlehnout, podlehnouti | Active adjective | podlehnoucí |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | podlehnutí | Passive adjective | podlehnutý |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | podlehnu | podlehneme | — | podlehněme |
| 2nd person | podlehneš | podlehnete | podlehni | podlehněte |
| 3rd person | podlehne | podlehnou | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive podlehnout. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | podlehl | podlehli | podlehnut | podlehnuti |
| masculine inanimate | podlehly | podlehnuty | ||
| feminine | podlehla | podlehnuta | ||
| neuter | podlehlo | podlehla | podlehnuto | podlehnuta |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | podlehna | — |
| feminine + neuter singular | podlehnouc | — |
| plural | podlehnouce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- podlehnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- podlehnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- podlehnout in Internetová jazyková příručka