sedět

See also: sedet and sēdēt

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech sěděti, from Proto-Slavic *sěděti, from Proto-Balto-Slavic *sēdḗˀtei, from *sedéh₁yeti, from Proto-Indo-European *sed-.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsɛɟɛt]

• Audio:

  (file)

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: se‧dět

Verb

sedět impf (perfective posedět)

1. to sit (to be in a sitting position)
2. to fit (of clothing)

   Synonym: padnout

   Ty šaty ti nesedí. ― That dress doesn't fit you.

Usage notes

Sedět is in the class of Czech stative verbs. Its counterpart, sedat, is a dynamic verb.

Conjugation

Conjugation of sedět

infinitive sedět, seděti active adjective sedící verbal noun sedění, sezení passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person sedím sedíme — seďme 2nd person sedíš sedíte seď seďte 3rd person sedí sedí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive sedět. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate seděl seděli seděn, sezen seděni, sezeni masculine inanimate seděly seděny, sezeny feminine seděla seděna, sezena neuter sedělo seděla seděno, sezeno seděna, sezena transgressives present past masculine singular sedě — feminine + neuter singular sedíc — plural sedíce —

Related terms

adjectives

• sedací

adverbs

• vsedě

verbs

• odsedět
• posedět
• přesedět
• sedat
• sednout
• vysedět
• zasedat

nouns

• sed
• sedačka
• sedadlo
• sedátko
• sedlina
• sedlo
• sesle
• sezení
• sídlo

See also

• sadit

Further reading

• “seděti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “seděti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “sedět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026