skomírat

Czech

Etymology

From s- +‎ ko- +‎ mřít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈskomiːrat]

Verb

skomírat impf

1. to be dying, to waste away, to wilt

   Synonyms: chřadnout, scházet, slábnout, umírat

2. to languish

   Synonyms: zanikat, upadat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	skomírat, skomírati	Active adjective	skomírající
Verbal noun	skomírání	Passive adjective	skomíraný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	skomírám	skomíráme	—	skomírejme
2nd person	skomíráš	skomíráte	skomírej	skomírejte
3rd person	skomírá	skomírají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive skomírat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	skomíral	skomírali	skomírán	skomíráni
masculine inanimate		skomíraly		skomírány
feminine	skomírala		skomírána
neuter	skomíralo	skomírala	skomíráno	skomírána

Transgressives	present	past
masculine singular	skomíraje	—
feminine + neuter singular	skomírajíc	—
plural	skomírajíce	—

Further reading

• skomírati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• skomírati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• skomírat in Internetová jazyková příručka