stěhovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Inherited from Proto-Slavic *stěg-.
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
stěhovat impf (perfective přestěhovat or vystěhovat)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | stěhovat, stěhovati | Active adjective | stěhující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | stěhování | Passive adjective | stěhovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | stěhuji, stěhuju (coll.) |
stěhujeme | — | stěhujme |
| 2nd person | stěhuješ | stěhujete | stěhuj | stěhujte |
| 3rd person | stěhuje | stěhují, stěhujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive stěhovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | stěhoval | stěhovali | stěhován | stěhováni |
| masculine inanimate | stěhovaly | stěhovány | ||
| feminine | stěhovala | stěhována | ||
| neuter | stěhovalo | stěhovala | stěhováno | stěhována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | stěhuje | — |
| feminine + neuter singular | stěhujíc | — |
| plural | stěhujíce | — |